Informační dieta

Bezpochyby žijeme v informačním věku. Díky technologiím a především Internetu máme dostupné nepřeberné množství informací na jeden klik (dnes už spíš na jeden ťap). A to je možná ten problém. Informací je příliš. Možností výběru je příliš. Nikdo nás nenaučil jak s takovým objemem informací nakládat. Naše práce s informacemi – naše konzumace informací je tak často neefektivní a není se čemu divit.

Informační dieta #

Chtěl bych vás seznámit s pojmem informační dieta. Termín informační dieta používá Leo Babauta na svém blog zenhabits.net nebo Tim Ferris v knize 4 hodinový pracovní týden . Z mého pohledu je informační dieta souhrn praktických postupů, které předcházejí neuvážené „konzumaci“ informací. Odtud ta analogie s dietou. Správné postupy pak vedou k vědomější volbě zdrojů informací a ve výsledku k úspoře vašeho času, psychické energii a většímu klidu.

Série článků má dva cíle. První je informační – přivést vás k zamyšlení na toto téma. Druhý je praktický – nabídnout vám pár nápadů na vlastní experimenty kolem vědomého výběru informačních zdrojů a jejich konzumace.

Kolik času trávíte konzumací toho, co udělali jiní lidé (Televize, hudba, videohry, texty) a kolik času vytvářením něčeho? Co to dostat trochu do rovnováhy?

Hlavní myšlenkou pak je výzva: zkusme s informacemi zacházet více vědomě a s rozumem. Vhodně využívat ty užitečné informace a neužitečný účelový balast eliminovat. Uvolnit tak prostor pro to důležité.

Informační průjem #

Zdrcující, ochromující, nekonečný – takový je příval informací, které se na nás denně řítí. Určitě by bylo zajímavé vyjádřit množství informací, které každou sekundu na nás doléhá prostřednictvím našich smyslů v bitech. Nenašel jsem na to žádnou studii, pouze odhady. S jistotou však můžu tvrdit, že poměr informací, které proniknou až k našemu vědomí je menší než 1:10 000.

Jen si to zkuste. Na pouhou sekundu se podívejte na známý obraz. Nyní se podívejte jinam a zkuste si vybavit, jak obraz vypadá. Představa bude patrně rozmazaná, jen v hlavních obrysech a výrazných prvcích.

Množství informací, které jsme schopni zpracovat je limitováno časem a naší schopností informacím porozumět a zapamatovat si je.

Co je však na tomto faktu problematičtější, je podvědomý příjem informací. Spoustu informací přijmeme nevědomě a uloží se v našem podvědomí. To je na jednu stranu užitečná schopnost. Později si můžeme vybavit víc detailů, než jsme si vokalizovali – v duchu řekli. Zároveň to představuje obrovský prostor na vstup neužitečných a nechtěných informací. Příkladem mohou být reklamy a falešná tvrzení – podvědomí informaci nevyhodnocuje na správnost. Nanejvýš k nim přidává emoční náboj.

Ovlivnit informace uložené v našem mozku už nemůžeme. Můžeme však ovlivnit výběr informací a způsob konzumace. Informační dieta je právě o tom vybrat si ti lepší zdravější kousky a „uměla sladidla“ ignorovat.

Kromě kvality a podoby informace nesmíme zapomenout i na relevantnost. Relevantnost k nám, našemu životu nebo našemu okolí.

Protože se technika dokáže vyvíjet mnohem rychleji než my, naše přirozená kapacita zpracovávat informace se pravděpodobně nebude zvyšovat přiměřeně potřebě vypořádat se s touto změnou. Velké možnosti výběru jsou pro moderní život typické. Stále častěji se budeme ocitat v pozici nižších živočichů – s mozkovým aparátem, který není vybaven, aby se řádně vypořádal se spletitostí a bohatostí okolního prostředí. O tuto vlastnost jsme se připravili sami tím, že jsme radikálně vytvořili mnohem složitější svět.

(Dr. Robert B. Cialdini, autor knihy „Zbraně vlivu“)

Naše mozky mají konečnou kapacitu – jsme biologická stvoření, ne mechanická. Naštěstí máme svobodnou vůli – můžeme rozhodnout co budeme sledovat, co číst a o čem přemýšlet a jak trávit náš čas.